Přihlásit se
Vyzkoušet zdarma
#StandWithUkraine

Velký průzkum spokojenosti, nebo rychlé jednorázové průzkumy? Jak je nejlépe zkombinovat

Průzkumy ve firmách jsou něco jako pravidelné prohlídky u lékaře. Slouží k tomu, aby firma zůstala zdravá, prosperovala i v budoucnu a včas se podchytila potenciální rizika. Jak často a jaké prohlídky by ale měla firma podstupovat? Tady jsou tipy, jak ideálně využít různé druhy průzkumů.

Zvolte správný druh průzkumu ve správnou chvíli

Na otázku, kolik průzkumů za rok optimálně dělat, neexistuje jednoznačná odpověď. Každá firma je jiná, má trochu jiné potřeby a prochází jinými fázemi. Obecně platí, že vyšší i nižší frekvence má svoje výhody i nevýhody. Zároveň lze využít i krátké jednorázové průzkumy, které se hodí k cílenějšímu zjišťování na určité téma. 

Jednorázový průzkum

  • Výborný nástroj k získání zpětné vazby na konkrétní téma, ověření, co zafungovalo.
  • Hrozí nízká návratnost odpovědí, hlavně ve firmách, kde lidé nejsou na průzkumy zvyklí.

Kratší průzkumy realizované pravidelně průzkumy (1× týdně, měsíčně nebo čtvrtletně)

  • Zajistí okamžitou zpětnou vazbu, vývoj mínění v čase, což umožňuje flexibilně reagovat.
  • Hrozí monotónnost, opakování stejných otázek a klesání návratnosti odpovědí.

Komplexnější méně časté průzkumy (1× za půl roku nebo ročně)

Celkové šetření jednou ročně

Využít potenciál firemního šetření naplno umožňuje kombinace kratších častějších a méně frekventovaných průzkumů. Alespoň jednou za rok se určitě vyplatí udělat souhrnný celofiremní průzkum, jakési komplexní šetření podobající se preventivní prohlídce u lékaře. 

Ideálním nástrojem pro celkovou firemní diagnostiku je Arnold Index spokojenosti, který jde tematicky do šířky a umí změřit spokojenost napříč všemi klíčovými oblastmi – od firemní kultury a managementu až po odměňování (dohromady 9 tematických oblastí). 

Díky chytrým reportům je snadné si výsledky vyfiltrovat podle týmů či lokalit a navázat na ně krátkými tematickými konverzacemi, které problematickou oblast, případně tým zmapují víc do hloubky. Funguje to stejně, jako když se při preventivní prohlídce odhalí možná rizika a pacient je poslán na vyšetření ke specialistovi. 

Ačkoliv patří Arnold Index spokojenosti k obsáhlejším průzkumům, je snadné ho vyplnit i na mobilu. To se hodí hlavně u zaměstnanců ve výrobě, kteří nemají přidělený firemní počítač a často ani email. 

Příklad: Velká výrobní firma dělá každý rok obsáhlý průzkum spokojenosti. Z výsledků vyplynulo, že zaměstnanci v některých regionech nejsou příliš spokojeni s nabídkou firemních benefitů. Firma na základě toho pustí kratší dotazování zaměřené pouze na využívání benefitů ve vytipovaných regionech. Z něho se dozví, že na vině je především nedostatečná informovanost o tom, jak které benefity mohou zaměstnanci využívat. Udělá proto pro ně informační kampaň a několik workshopů. Po tom spustí kontrolní průzkum a zjistí, že v daných regionech stoupl o 36 % podíl těch, kteří jsou nyní s benefity spokojeni.

Intenzivněji a do hloubky

Zatímco komplexní dotazování poskytne představu o celkovém klimatu ve firmě, kratší průzkumy umožňují blíže prošetřit konkrétní oblast. Například konverzační průzkumy od Arnolda pokrývají víc než 35 témat. Pomohou třeba:.

  • vyhodnotit přínos školení, vztahy v týmu, motivaci zaměstnanců nebo úroveň využívání AI nástrojů při práci,
  • jsou užitečné při monitorování nálad během změn, kterými firma nebo její část prochází, jako je zavádění nových postupů nebo reorganizace,
  • umožňují sledovat jednotlivé fáze v životě zaměstnanců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Arnold provede nováčky onboardingem a na druhé straně odhalí důvody odchodu a funkčnost exit procesů,
  • Průzkumy je navíc možné upravit na míru či vytvořit od základu podle potřeb firmy.

Vhodně zvolené průzkumy tak mohou ušetřit firmě statisíce i víc. Pomáhají směřovat úsilí a finanční prostředky tam, kde je to nejefektivnější. A když lidé ve firmě uvidí, že se na základě jejich zpětné vazby zavádějí nápravná opatření, která jim zlepšují život, budou průzkumům i samotné firmě více důvěřovat.